Valašské batikované kraslice

Na Valašsku se kraslice zdobily převážně batikováním, tedy kombinací  nanášení vrstvev vosku a několikerého barvení. 

Batikování se považuje za nejrozšířenější a také nejstarší technologii zdobení kraslic.  

V ornamentu valašských batikovaných kraslic se objevují stylizované přírodní motivy, nejčastěji květy a lístečky a také hospodářské nářadí - zejména hrábě a vidle. Pro valašské kraslice bývá typické, že se opatřují kromě kresby figur a  ornamentů nápisy ve valašském nářečí, a to buď takovými, které jsou vzkazem pro obdarovaného nebo starými valašskými pořekadly, jejichž platnost je nadčasová. Říká se jim "malované slovo".

 

 

V 19. století se nápisy na kraslice psaly psacím písmem, až později tiskacím písmem, které lépe koresponduje s geometrickým dekorem kraslic. Kraslice se původně malovaly zásadně plné, výfuky se začaly uplatňovat až s počátkem používání kraslic pro muzeální a archivní účely. Barvy na vajíčka se získávaly z přírodních materiálů, např. červená ze slupek červené cibule, hnědá ze slupek čerstvých ořechů, černá se vyráběla z olšové kůry nebo ze sazí, ke kterým se přidávaly rezavé hřebíky.

 

Technickým principem batikování kraslic voskem je postupné vytváření vzoru prováděné kreslicí tyčinkou. Nejstarším nástrojem byl trn, do špičky opracované dřívko z tvrdého dřeva či špičaté husí brko, nověji stužka, pisátko, špinek, špendlík, trubička, písadlo.

Po vyfouknutí je třeba vajíčka odmastit, na což se dříve používala voda ze zelí, dnes saponát. Pokrývání voskem se říká "bednění", poslední fází výroby je retušování kraslic. Při výrobním procesu projde vajíčko rukama zkušeného výrobce 11x.

Do Vizovic se tradice výroby batikovaných kraslic znovu vrátila v 50. letech 20. století. Vizovský "Valašský krúžek" tehdy pozval do města malérečky z blízké Jasenné a Lutoniny.

Mezi prvními, kteří měli zájem se výrobou kraslic zabývat, byl Dušan Hala - nadaný a nadšený pokračovatel valašských tradic. Z žen, které učily členy Valašského krúžku malovat v 50. letech  kraslice, vzpomínal Dušan Hala nejvíce  na tetičku Holou z Jasenné.

Dušan Hala se stal v r. 1969 v oboru valašských batikovaných kraslic mistrem lidové umělecké výroby , což byl titul, který tehdy udělovala Komise pro posuzování odborné způsobilosti pracovníků lidové umělecké výroby. Zúčastnil se mnoha soutěží, jejichž odborné poroty mu udělily řadu cen za národopisnou správnost  a technické mistrovství při výrobě kraslic. Získal ocenění za nejkrásnější valašskou kraslici i za nejlepší kraslicový nápis. Nasbírané zkušenosti, ornamenty a říkanky na kraslice dál předával při vedení kurzů batikování kraslic.

Mezi malérečkami byl jediným "malířem-krasličářem". Přitom zůstával skromným, pracovitým Valachem, který má na paměti význam duchovního odkazu prostých generací svojich předků.

Věnoval se i dalším oblastem lidové tvořivosti svojeho regionu - hlavně výrobě vizovického pečiva a figurek ze sušeného ovoce.

Jeho dcera Svatava, která milovala citáty a lidová pořekadla, často psala na vajíčka i nápisy, které nebyly valašského původu.

BOTOU NÁRODU HUBU NEZACPEŠ.

FREUDE, FREUDE, FREUDE, NA KAŽDÉHO DOJDE.

Svatiny nápisy na kraslicích reflektovaly i novodobou situaci. Z předrevolučních nápisů často používala "ZÁVĚRY 17. SJEZDU PLNÍME I DO PŘINESENÝCH NÁDOB" nebo "KOMU NENÍ VZÁJEMNÉ RADY, TOMU NENÍ HOSPODÁŘSKÉ POMOCI". Za nějaký čas po revoluci - "VESELO Z LOPOTY DO LOPOTY, PO SLUŠNÉJ STRANĚ ANI STOPY." Krátké valašské nápisy na kraslicích se tak znovu stávaly jednoduchým prostředkem vyjádření názoru na dobu.

Kresby a ornamenty na vajíčka malovali Halovi vždycky jen tradiční. Dušan si maloval vzorník, který stále doplňoval a rozšiřoval o nově objevené původní valašské vzory. Většinu vzorů získala rodina v Krajinském muzeu ve Vizovicích.

V r. 1966 sestrojil Dušan Hala elektrické písátko na kraslice, které nahradilo původní metodu zozehřívání vosku nad plamenem. Batikování vajec se tím značně usnadňovalo a linie kreseb se tím staly vyrovnanější, neboť "písátko" rozehřívalo vosk rovnoměrněji. Vosk se při malování písátkem zahřívá v nálevkovém peru, které se dle potřeby doplňuje voskem a umožňuje nepřetržitý provoz.

     

 

 KRASLICE PANÍ JARMILY ADAMCOVÉ