Z HISTORIE VIZOVICKÉHO PEČIVA

10.09.2014 06:40

 

Jako první konkrétní písemná zmínka o vizovickém pečivu bývají uváděna slova z knihy Josefa Čižmáře „Dějiny a paměti města Vizovic“ z r. 1933. Tato cenná publikace se širokým záběrem témat se však bohužel zjevně na vizovické pekařství příliš nezaměřila. Pekařům je v této několikasetstránkové knize věnováno pouze 6 řádků:

 

 

Podle ústních pramenů má však výroba tohoto pečiva ve Vizovicích tradici mnohem delší. Nasvědčuje tomu například to, že mrtvá holubička (patřící do sady 32 základních druhů zvířátek) se vyráběla na znamení toho, že v horách zemřel zbojník. Zbojníci však na Valašsku v 19. století už nepůsobili, vyskytovali se tu od 16. do 18. století.

Podle mezigeneračně předávaných ústních pramenů se také dnes už málo vyráběné figurky jako medvěd, vlk nebo tetřev vyráběly od doby, kdy tato zvířata ještě volně žila v přírodě na Valašsku.

 

O podobných úvahách svědčí zmínka z knihy Antonína Václavíka „Luhačovské Zálesí“ z  r. 1930:

V kapitole ... byla zmínka o pečivu porůznu hotoveném ke dnům mikulášským a vánočním. Na Vizovsku se udržely dosud zbytky této originální výroby.

... Z těsta bývaly nůžkami hotoveny věnce až 30 centimetrů v průměru, na nichž byli posazeni ptáčci a růžice ve velmi umělém složení i životném podání, dále veverky, psíčci, beránci, ježci,  'čuňák a čuňka', t.j. mořská prasátka, kočky, myši, zajíci, křepeličky, holubičky, husy, kohoutci, mořské panny, různé druhy 'pánú a paniček', kolébečky, děti a pod. Na tabulce ... předvádím ve zmenšení řadu figurek, z nichž nejzajímavější jest jakási mořská panna a jezdec na koni. Nemohu tak s určitostí tvrditi, ale zdá se mi, že by některé figurky mohly býti upomínkou na vpády Švédů na Valašsko v 17. století.

        

Figurky připomínající švédské bojovníky      

 

Zmínka Antonína Václavíka, která se vztahuje k vizovickému pečivu, je tedy o 3 roky starší než zmínka Josefa Čižmáře.

Ukazuje na to, že měl Dušan Hala spolu s dalšími pamětníky pravdu, když říkal, že podle ústního podání je tradice výroby tohoto pečiva ve Vizovicích mnohem starší, než uvádí kniha Josefa Čižmáře.

Vpád Švédů na Valašsko během třicetileté války taky úzce souvisí s působením zbojníků ve valašských horách. Skutečnost, že oba motivy se ve vizovickém pečivu zachovaly, nasvědčuje tomu, že kořeny výroby figurálního pečiva ve Vizovicích sahají mnohem dál než do poloviny 19. století.

                                                                                                                                           Helena Kučerová

 

 

 

 

 

 

Dušan Hala při výrobě vizovického pečiva v r. 1984 - na pracovní desce před ním figurka mrtvé holubičky a vlka